Povaha


POVAHA

Zdroj : webfordog.cz

  U některých lidí vzbuzuje bulteriér strach a obavy, prohloubené negativní kampaní v médiích a opakovaným odkazováním na jeho původní využití v aréně. Patří bohužel mezi psí plemena, která mají kromě skalních obdivovatelů rovněž řadu odpůrců.

  Jako důsledek jedinečně kombinovaného odkazu buldočích a teriéřích předků koluje tomuto psímu dobrodruhovi v žilách pestrý koktejl těch nejlepších psích vlastností, stejně jako drobná špetka nešvarů, typických pro výchozí plemena. Pravý bulteriér je tedy zdravě sebevědomý, otevřený, odvážný, bystrý a zvídavý. Stejně jako buldok je to silák, který si čas od času i rád zalenoší. Zároveň je mu vlastní horlivost, ostražitost, velká touha po akci a tvrdohlavost hodná pravého teriéra.

  Vůči svému pánovi bývá bulík zpravidla nesmírně oddaný. Špatně snáší odloučení od své rodiny. Je všestranným společníkem, ale nejraději má, když se něco děje. Z velké nudy si dokáže najít vlastní zábavu a má sklony k destruktivnímu chování. Je velmi hravý a přátelský k dětem, menším však může při hře nechtěně ublížit vzhledem ke své robustní konstituci, "vlastní" děti může mít tendenci chránit před cizími, pokud má pocit, že jsou v nebezpečí. Proto by měl jakýkoliv jeho kontakt s dětmi být vždy bedlivě monitorován dospělou osobou, kterou pes respektuje.

  Co se týče vztahu zástupců tohoto plemene k ostatním psům a jiným zvířatům, poměrně rozšířená představa bulteriéra jako psa lačnícího nedočkavě po boji je mylná. Dobře vychovaný a socializovaný bulteriér nemá zapotřebí samovolně napadat jiné psy. Obecně se ale nedoporučuje chov dvou jedinců stejného pohlaví. Je-li bulteriér vyprovokován ke rvačce, dokáže být drsným protivníkem s neúprosným skusem čelistí a velkou touhou po přemožení protivníka, která je dána jeho vrozenou soutěživostí. Navíc má schopnost dobře snášet vlastní bolest.
   Důsledný výcvik je naprostou nezbytností pro zajištění perfektní ovladatelnosti psa i v takové situaci, kdy bude čelit lákavé výzvě.


Typy agresivity:


1. Strachová

Objevuje se u bázlivých jedinců. Při překonání kritické vzdálenosti dochází ke kousnutí (či pokousání). 

2. Smečková 

Psi bojují o postavení ve smečce. 

3. Obranná 

Pes brání své teritorium. 

4. Individuální 

Agresivita zaměřená na konkrétní typy osob (např. Opilí lidé, děti, lidé v tmavém oděvu, jiní psi,...) 

5. Inbreední

Agrese zaměřená na příslušníky vlastního plemene, typu, či druhu, tato agrese byla v minulosti záměrně uměle vytvářena kvůli psím zápasům, či střežení stád. 


 Etologové používají pojmu "Agresivita" jen pokud se jedná o dva jedince stejného druhu. U psů je zaveden pojem "SOCIÁLNÍ AGRESE". Účelem této agrese není protivníka zabít, ale podřídit si ho. Je to strategie sociálně žijících druhů. Podřízený jedinec je potřeba pro lov ve smečce, tudíž při šarvátce vůbec nemusí dojít ke zranění. Sejdou li se tedy dva podobně velcí a dominantní jedinci, může dojít ke rvačce. Jestliže je jeden ze psů o hodně menší, nebo submisivnější a jsou li u obou od štěněcího věku vyvinutý normální vzorce chování, pak boj velmi rychle skončí, pokud vůbec začne. Také se mohou setkat dva psí samci na neutrálním území, tam k boji vůbec dojít nemusí, většinou stačí ritualizované chování; vrčení, ježení srsti, cenění zubů..

 Nebezpečnější jsou rvačky mezi fenami, tam může vzniknout boj na život a na smrt. 

 Napadne li pes příslušníka jiného druhu, je účelem "vyřazení" potravního konkurenta, nebo ulovení kořisti. Pes svou oběť chce usmrtit. Jedná se o pudovou záležitost. Pes je šelma a lov je jeho přirozeností, proto je ve psech pevně zakořeněn. Samozřejmě existují různá plemena, která mají méně, nebo více lovecké pudy vyvinuté. Včasným sžíváním s jinými zvířaty lze tyto pudy u některých psů potlačit. 


Bull plemena a jejich specifika a trénink 


Zajímavý článek,

který by se měl přečíst každý zájemce o štěňátko, ještě před jeho pořízením